Sám závislý často není schopný si v počátku připustit, že nějaký problém má. „Mnohdy přicházejí ti lidé na popud někoho z rodiny anebo rovnou s nějakým rodinným příslušníkem,“ potvrdila Anna Buchtíková. Některé nelátkové závislosti je stále obtížné diagnostikovat. Například nadměrné trávení času na telefonu. Je to fenomén posledních několika let, a proto je potřeba to ještě dobře prozkoumat a udělat studie na to, jak se ti lidé vlastně chovají, projevují, jaké to na ně má i z toho dlouhodobého hlediska. „Myslím, že diagnostikovat lze dobře patologické hráčství, které je ukotvené v diagnostickém manuálu, kterým se řídíme, ale v těch ostatních oblastech je to ještě složitější a neprobádané,“ upřesňuje Anna Buchtíková.

Přiznat si, že má člověk problém, trvá hodně dlouho a je to dlouhodobá práce s těmi lidmi. Podle Anny Buchtíkové je důležité zjistit, co je za tím chováním, co se člověk svojí závislostí vlastně snaží uspokojit.

Jak se nelátkové závislosti léčí i co může pomoci lidem proti nadměrnému hraní, si poslechněte v rozhovoru.